Statutární město Ostrava - oficiální portál
  • Velikost písma:
  • A
  • A
  • A

Osobní nástroje

Dávky státní sociální podpory

Poslední změna: Pátek 31.01.2014 09:45

Základní zobrazení / Rozšířené zobrazení / Plné zobrazení

  1. Označení - pojmenování - životní situace

    Dávky státní sociální podpory

  2. Základní informace k životní situaci

    Systém dávek státní sociální podpory upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní sociální podporou  se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu.

  3. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

    Dávky státní sociální podpory náleží při splnění dále stanovených podmínek pouze fyzické osobě, jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované

    • jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu, jde-li o státní občany České republiky, nebo
    • mají na území České republiky trvalý pobyt, jde-li o cizince, podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště.

     

    Dávky státní sociální podpory dále náleží v případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt, pokud jsou

    • cizinci hlášenými na území České republiky k pobytu, s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení,
    • cizinci narozenými na území České republiky a hlášenými na území České republiky k pobytu, s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, do 1 roku jejich věku,
    • nezletilými cizinci svěřenými na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče,
    • cizinci, kteří jsou držiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie a bylo jim vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky,
    • rodinnými příslušníky cizince s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky,
    • cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu,
    • cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana,
    • cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci,

    podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště.

  4. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

    (Zpracováno s pomocí zdrojů MPSV.)

     

    Dávky státní sociální podpory jsou:

    Nárok na některé dávky státní sociální podpory a jejich výše je odvislá od částek životního minima.

    Částky životního minima činí měsíčně:

    u jednotlivce

    3.410 Kč

    u společně posuzovaných osob:

     

    - u osoby, která je posuzována jako první v pořadí (zpravidla nejstarší osoba)

    3.140Kč

    - u osoby starší 15 let, která není nezaopatřeným dítětem

    2.830 Kč

    - u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku

    2.450 Kč

    - u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku

    2.140 Kč

    - u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku

    1.740 Kč

    Životní minimum všech společně posuzovaných osob je pak součtem částek životního minima těchto osob.

     


    PŘÍDAVEK NA DÍTĚ

    Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40.

     

     

    Výše přídavku na dítě

    činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku

     

     

     

    ▪ do 6 let

    500 Kč

    ▪ od 6 do 15 let

    610 Kč

    ▪ od 15 do 26 let

    700 Kč


    PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ

     

    Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže

    • jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a
    • součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení (výši normativních nákladů na bydlení stanovuje zvláštní právní předpis).

     

    Výše příspěvku na bydlení

    • Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.
    • Pokud jsou náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.
    • Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení výše příspěvku na bydlení, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.

     

    Doba poskytování příspěvku na bydlení

    Příspěvek na bydlení náleží nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let. Sčítají se všechny doby pobírání příspěvku na bydlení v posledních 10 letech před kalendářním měsícem, na který oprávněná osoba žádá o tento příspěvek, a to i při změně bytu u téže oprávněné osoby. Lhůta 10 kalendářních let se počítá od 01.01.2012.

     

    Nejvýše přípustná doba pobírání příspěvku na bydlení 84 kalendářních měsíců neplatí, jde-li o byt,

    • který užívá osoba, které byl poskytnut příspěvek na úpravu tohoto bytu podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením59),
    • zvláštního určení podle občanského zákoníku, pokud je užívaný osobou, jejíž zdravotní stav zvláštní úpravu vyžaduje,
    • kde rodinu tvoří výlučně osoby starší 70 let.


    PORODNÉ

     

    Nárok na porodné má, nepřevyšuje-li rozhodný příjem v rodině součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40, žena,

    • která porodila své první živé dítě,
    • které se současně s prvním živě narozeným dítětem narodilo další živé dítě nebo děti,

    Nárok na porodné má rovněž otec prvního živě narozeného dítěte nebo dětí, které se narodily současně s prvním dítětem ženy, jestliže žena, která dítě (děti) porodila, zemřela a ke dni porodu splnila podmínky uvedené v odstavci 1 a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě.

     

    Nárok na porodné má také ode dne převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů osoba, která převzala dítě do takové péče do 1 roku jeho věku, toto dítě bylo prvním dítětem této osoby, na které z důvodu jeho převzetí vznikl nárok na porodné. Za podmínek uvedených ve větě první má nárok na porodné také osoba, která převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů 2 nebo více současně narozených dětí. Podmínkou je, že rozhodný příjem v rodině této osoby nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40.

     

    Výše porodného činí 13 000 Kč na první živě narozené dítě; narodí-li se s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené dítě nebo děti, činí výše porodného 19 500 Kč.


    RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK

     

    Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte.

     

    Jestliže alespoň jednomu z rodičů v rodině lze stanovit k datu narození dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění, rodič si může volit výši a tím i délku pobírání rodičovského příspěvku. Maximální měsíční výše rodičovského příspěvku se stanoví ve vazbě na uvedený vyměřovací základ: pokud 70 % 30 násobku denního vyměřovacího základu je nižší nebo rovno 7 600 Kč, rodičovský příspěvek může činit nejvýše7 600 Kč; pokud 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu převyšuje 7 600 Kč, je výše rodičovského příspěvku je omezena touto částkou, maximálně však výše rodičovského příspěvku může činit 11 500 Kč měsíčně. V případě, že vyměřovací základ lze stanovit u obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší. Volbu výše rodičovského příspěvku je možno měnit jedenkrát za tři měsíce.

     

    Pokud ani jednomu z rodičů nelze uvedený vyměřovací základ stanovit, náleží rodičovský příspěvek v pevných měsíčních částkách 7 600 Kč do konce 9. měsíce věku a následně ve výši 3 800 Kč do 4 let věku dítěte.

     

    Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je, že dítě mladší 2 let navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci. Dítě může navštěvovat léčebně rehabilitační zařízení nebo jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro zdravotně postižené předškolní děti v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. Dítě zdravotně postižené může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně. Dítě, jehož osamělý rodič nebo oba rodiče jsou závislí na pomoci jiné osoby ve stupni III nebo IV, může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. U dítěte, které dovršilo 2 roky věku, není docházka do zařízení omezena.

     

    Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou.

     

    Rodičovské příspěvky, na které vznikl nárok podle právní úpravy platné do 31. 12. 2011, mohou přejít na novou právní úpravu kdykoli od ledna 2012 dle rozhodnutí rodiče.

     


    POHŘEBNÉ

    Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb

    • dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo
    • osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte, jestliže dítě nebo osoba měly trvalý pobyt na území České republiky.

    Výše pohřebného činí 5000 Kč a vyplatí se jednorázově.

  5. Jakým způsobem můžete zahájit řešení této životní situace

    Správní řízení o přiznání dávek státní sociální podpory je zahájeno na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Tyto tiskopisy jsou k dispozici na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

  6. Na které instituci životní situaci řešit

    Žádosti o dávky státní sociální podpory se podávají u příslušné krajské pobočky Úřadu práce. Pro občany s trvalým pobytem na území městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky je příslušné kontaktní pracoviště na ul. Pivovarská 84/1, Moravská Ostrava.

  7. Kde, s kým a kdy můžete tuto životní situaci řešit

    Žádosti o dávky státní sociální podpory se podávají u příslušné krajské pobočky Úřadu práce. Pro občany s trvalým pobytem na území městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky je příslušné kontaktní pracoviště na ul. Pivovarská 84/1, Moravská Ostrava.

  8. Jaké doklady je nutné mít s sebou

    K žádosti na formuláři předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí je potřeba doložit následující skutečnosti:

    • doklad o výši příjmů osob,
    • skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte,
    • doklad o pobírání peněžité pomoci v mateřství,
    • doklad, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy aj.

    Dokládané skutečnosti se liší podle druhu dávky státní sociální podpory, o kterou osoba žádá. Přesné informace, jaké doklady je potřeba k žádosti doložit sdělí pracovníci příslušného kontaktního pracoviště Úřadu práce.

  9. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

    Potřebné formuláře jsou k dispozici na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

  10. Jaké jsou správní a jiné poplatky a jak je máte uhradit

    Žadatelé o dávky státní sociální podproy neplatí žádné správní poplatky. Oprávněné osoby a osoby společně posuzované však nemají nárok na úhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách státní sociální podpory.

  11. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

    O žádosti je rozhodováno ve lhůtě 30 dnů od podání žádosti. Ve zvlášť složitých případech může být tato lhůta prodloužená o dalších 30 dnů.

  12. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

    Účastníkem řízení je oprávněná osoba, případně příjemce dávky, který oprávněnou osobu zastupuje. Osoby společně spouzované a další osoby jsou účastníkem řízení, jen jde-li o řízení o přeplatku na dávce.

  13. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

    Příjemce dávky a společně posuzované osoby jsou mj. povinny:

    • písemně ohlašovat do 8 pracovních dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu,
    • na výzvu osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu
    • je-li dávka nebo její výše podmíněná nepříznivým zdravotním stavem osoby, podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření.
  14. Elektronická služba, kterou lze využít

    Žádosti o dávky státní sociální podpory je možné podat prostřednictvím datové schránky elektronicky  na předepsaném formuláři opatřeném tzv. elektronickým podpisem.

  15. Podle kterého právního předpisu se postupuje
    • zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
    • zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů
    • zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
  16. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

    Proti rozhodnutí o dávce je možné podat odvolání u příslušné krajské pobočky Úřadu práce, která odvolání vydala. Pokud se rozhodnutí nevydává, je možné podat námitku proti oznámení, avšak pouze do 30 dnů ode dne výplaty první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky.

  17. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

    Jestliže oprávněná osoba, příjemce dávky, společně posuzovaná osoba nebo jiná osoba nesplní jim stanovené povinnosti a zaviní tím, že je dávka neprávem přiznaná nebo přiznaná v částce vyšší, než náleží, jsou tyto osoby povinny uhradit přeplatek na dávce, který jejich zaviněním vznikl.

     

    Nesplnění stanovených povinností je možné řešit jako přestupek, za který je možné uložit pokutu až do výše 250.000 Kč.

  18. Příslušné informace můžete získat také z jiných zdrojů nebo v jiné formě

    Bližší informace jsou k dispozici na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

  19. Související životní situace a návody, jak je řešit
  20. Popis byl naposledy aktualizován

    01.10.2014

  21. Datum konce platnosti popisu

    Neuvedeno

Kontakt

Kontaktní centrum

844 121 314


Spojovatelka

599 459 102, 200


Úřad městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky
Přemyslovců 63
709 36 Ostrava - Mariánské Hory


Úřední hodiny »