Clemens Hladisch

Neomítanou budovu z režných cihel navrhl a postavil v roce 1888 moravskoostravský stavitel Clemens Hladisch, jehož iniciály byly zakomponovány do zakončení stříšky nad nárožním arkýřem. Clemen Hladisch byl v té době znám jako stavitel ostravské katedrály Božského Spasitele a podílel se též na regulaci řeky Ostravice.

Hladisch hostinec U Koule vybudoval na příhodném místě u říšské silnice, která spojovala Opavu, Ostravu a Těšín. Podnik navíc ležel na půli cesty mezi Ostravou a průmyslovými Vítkovicemi a brzy kolem něj vyrostla celá řada kolonií rozvíjejících se Mariánských Hor. V letech 1905–1908 vznikla podle typizovaného projektu stavební firmy Ferdinad Mainx & Leopold Popp z Moravské Ostravy v blízkosti hostince Horní kolonie, zvaná též U Koule. V hostinci zastavovali také výletníci a povozníci, pro něž bylo při objektu vybudováno stanoviště pro koně, kteří se zde mohli napít, nakrmit a odpočinout si před další jízdou. Další obdobná „stanice“ se nacházela až v Nové Vsi.

Částečně jednopatrová, částečně přízemní nárožní budova sestávala z restaurace a nálevny. Již v únoru 1889 Hladisch požádal o přístavbu divadelního sálu, do nějž se mohlo vměstnat až tři tisíce osob. Pořádaly se zde divadelní vystoupení, koncerty i zábavy. V prvním patře objektu pak byly umístěny pokoje pro ubytované hosty. Návštěvníci mohli využívat také letní zahradu, po níž zde dodnes zůstaly vzrostlé jírovce.

Prokop – odborářské hnutí

Již krátce po svém otevření se hostinec stal centrem organizovaného dělnického hnutí, které stálo ve svých počátcích. V roce 1893 se U Koule mimo jiné konala ustavující valná hromada prvního odborového hornicko-hutnického spolku Prokop, jehož předsedou byl zvolen Petr Cingr, známý demokratický politik a významný organizátor odborového hnutí na Ostravsku, jehož sochu nalezneme na Michalském náměstí v Michálkovicích.

Provozovatelé hostince

Clemens Hladisch sice chvíli podnik provozoval, ale pro nedostatek času jej začal pronajímat. Prvním nájemcem se stal židovský hostinský Samuel Offner, jenž předtím působil v hostinci ve Staré Bělé. Mariánskohorský obecní výbor zpočátku ostře vystupoval proti židovskému nájemci, ale protože výbor pro své námitky nenašel oporu v zákoně, musel se s mužem židovského vyznání v čele podniku smířit. Offner hostinec vedl jen krátce, do své smrti v roce 1891, kdy jej převzala vdova Karolina Offnerová.

V roce 1896 koupil hostinec U Koule od vdovy Adély Hladischové Adolf Kopold, hostinský známý z prostředí Moravské Ostravy. Adolf Kopold byl příznivcem jednoho z nejstarších českých klubů velocipedistů na Ostravsku, který od roku 1899 působil v Mariánských Horách, proto v roce 1905 povolil, aby klub zvaný Ruch měl svou spolkovou místnost právě v jeho hostinci. Doplňme, že již v roce 1903 velocipedisté podnikali v zimním období trénink v jízdě na kole v sále hostince. Adolf Kopold podnik držel do roku 1908, kdy ho prodal Stavebnímu a podnikatelskému sdružení v Mariánských Horách.

V roce 1919 byl zazděn původní nárožní vstup do budovy a nově byl hlavní vchod vybourán přímo ve zdi nálevny ze strany hlavní ulice. Roku 1920 proběhly stavební změny také v divadelním sále, o dva roky později byly k objektu přistavěny toalety a kuchyně.

Stavební a podnikatelské sdružení v Mariánských Horách v roce 1927 provedlo novou adaptaci hostince a v divadelním sále bylo nově zřízeno kino s projekcí filmů. První němý film zde byl promítán 19. listopadu 1927 a mohlo jej najednou zhlédnout 659 osob. Do roku 1941 biograf promítal pod názvem Osvěta, ale následně byla licence na promítání filmů protektorátními úřady majitelům odebrána a nově přidělena německému spolku válečných vysloužilců. Ten kino přejmenoval na nový název Adria.

Třicátá léta

Od svého založení patřil hostinec U Koule k nejelegantnějším podnikům v Mariánských Horách. Ovšem ne každý z provozovatelů se snažil udržet laťku nastavenou v minulosti. V červnu 1930 zástupce tržního úřadu konstatuje: „Sklenice, v nichž se podávají hostům nápoje, jsou velmi špinavé, na což si hosté velmi často stěžovali. Kromě toho není tam vyvěšen ceník jednotlivých nápojů a jídel... a ve výčepu na pultě bývá živý kohout.“

V roce 1933 byl k objektu hostince přistavěn malý obchod, který byl až do roku 1945, kdy byl zničen válečnými událostmi, pronajímán různým obchodníkům. Roku 1936 došlo ke zvýšení objektu o nové patro, v němž vznikl byt o velikosti 2+1 s veškerým příslušenstvím.

Druhá světová válka

Na počátku války vznikl ve dvoře hostince nový letní výčep a podniku se zpočátku dařilo. Poslední léta války se však na hostinci značně podepsala, jak nám sdělují dochované dokumenty v Archivu města Ostravy: „Kino Adria bylo zasaženo několika přímými zásahy bomb a granátů, takže konstrukce krovu stanové střechy nad jevištěm o půdorysné výměře asi 32 m² byla rozmetena i s bedněním a eternitovou krytinou. Kopule vytvořená z dřevěné konstrukce, opatřená rákosovou omítkou, byla zničena. Nadezdívka jeviště byla otřesena. V sedlové konstrukci krovu nad hledištěm biografu byly přeraženy tři krokve a bednění ve výměře asi 75 m² bylo rozbito. Stropní rákosové omítky v hledišti, v prostoru pro přístroje, v chodbách a v bytě majitele jsou ve velkých plochách odpadlé, stropy místy poškozeny a omítky stěn jsou rovněž z větší části poškozeny. Dveře a některá okna jsou vyražena ze zdí, rámy rozštípány, reklamní skříňky na fota poškozeny a dřevěné obložení poštípáno. První řada sklápěcích sedadel jest zničena. Elektrické osvětlení, vytápěcí tělesa, větrací zařízení a záchodové armatury včetně odpadních potrubí jsou poškozeny. Režné venkovní zdivo jest od granátu otlučeno. Hostinská provozovna stavebně úplně oddělená část budovy č. p. 50, jejíž lepenková a eternitová krytina o velikosti 20 m² byla odnesena.“ Ačkoliv měl být sál s kinem opraven, již v roce 1946 byl na objekt vydán stavebním úřadem demoliční výměr, avšak nakonec bylo kino rekonstruováno a promítalo až do roku 1955.

Zánik podniku

Již v roce 1936 Stavební a podnikatelské sdružení v Mariánských Horách uvažovalo o uzavření podniku, neboť se soudilo s jedním z jeho nájemců. Hostinská koncese během 2. světové války zanikla a objekt nebyl využíván. Od roku 1952 byly v domě č. p. 50 umístěny laboratoře Stavoprojektu n. p. a od roku 1955 využíval sál právě zrušeného kina Krajský filmový podnik v Ostravě, který si zde zřídil sklad. V roce 1957 úřady rozhodly o demolici objektů hostince i kina, neboť v té době vznikl plán na rozšíření Gottwaldovy třídy (dnes ulice 28. října) a nahrazení starých nevkusných staveb moderní zástavbou s ohledem na důležitost komunikace. Hostinec U Koule byl zbourán v roce 1959, ale ještě ani dnes není proluka zastavěna.

Petr Lexa Přendík
ostravske.pesiny@gmail.com