Historie

Pár slov o historii Mariánských Hor

Na přelomu 13. a 14. století vzniká vesnice, která nese název typický pro období kolonizace, tedy Lhota. Toto označení dostávaly vsi založené většinou na lesní půdě, které pak byly po jistou lhůtu osvobozeny od poddanských povinností.

První písemnou zmínku o Mariánských Horách nacházíme v roce 1367, kdy nesla německý název TEFFLSDORF (Čertova Ves). Zřejmě se jí tak říkalo podle jména majitele obce HERSCHODE TEUFFELSDORFA ,neboli Herše z Čertovy Lhoty.

V době svého vzniku měla tato lesní lánová ves asi jen 7 – 8 usedlostí, které se rozkládaly podél dnešní Novoveské ulice, přibližně v úseku ohraničeném ulicí Přemyslovců a ulicí Švermovou. Z jihu ji chránil vysoký břeh řeky Odry, ovšem ta se často vylévala z břehů a ves proto částečně před záplavami ochraňoval lužní les. Snad přívlastek Čertova v jejím názvu naznačoval, že se nacházela v odlehlém bažinatém a zalesněném místě, jež mohlo u obyvatelstva vyvolávat strašidelné představy, ale je to jen jedna z možných verzí, jak si to případně vysvětlit.

Patrně nejstarší cesta v této oblasti vedla od Brušperku k brodu přes Odru v Přívoze a do města Moravské Ostravy. Založení Čertovy Lhotky posílilo její bezpečnost a pravděpodobně v její blízkosti vyrostla dřevěná tvrz zmiňovaná v roce 1476, jejíž přesnou polohu však neznáme.

Další z majitelů, Ladislav z Kadaně a na Paskově , prodal ves r. 1533 za 350 zlatých městu Moravské Ostravě.

O šest let později Lhotku propustil z léna a manské povinnosti olomoucký biskup Stanislav I. Thurzo za každoroční poplatek kopy štik a kopy kaprů, později pak kopy grošů. Tak se stala Čertova Lhotka trvale poddanskou vsí Moravské Ostravy až do roku 1848, kdy bylo poddanství zrušeno, obec se od města odtrhla a osamostatnila se.

Během století se ves příliš nerozšiřovala, například v roce 1794 měla 147 obyvatel a 26 domů, v roce 1843 měla 227 obyvatel, 36 domů a 49 domácností.

Rozvoj uhelných dolů a zvelebení obce za tajemníka Grmely

Rozhodující vliv na rozvoj obce mělo dolování uhlí. Do 90. let 19. století se v obci usazovali dělníci pracující v ostravských dolech a ve Vítkovických železárnách. V roce 1890 zde žilo již 1 154 lidí. Další růst obce je způsoben hlavně rozvojem hornictví na jejím území. Roku 1854 tu nechal hledat uhlí olomoucký arcibiskup Bedřich Fürstenberg. V letech 1890 – 1896 byla na dně zrušeného Nového rybníka vyhloubena těžní a větrná jáma Ignát, jež patřila jedinému českému důlnímu podnikateli na Ostravsku, Vladimíru Vondráčkovi. První uhlí se vytěžilo roku 1894 a o rok později zde byl vyroben první koks.

Na přelomu století byly založeny i další průmyslové závody, jako byly rafinerie lihu společnosti Girandeli & Stern, slévárna a strojírna J. Jeremiáše a spol., parní cihelna firmy Sedlák a Halonský.

Roku 1896 přechází vlastnictví Vondráčkova těžířstva do rukou akciové společnosti Moravskoostravské kamenouhelné těžířstvo a koksovny Marie- Anna.

Rychlý průmyslový rozmach Mariánských Hor způsobil příliv nových obyvatel ze všech částí Předlitavska a Haliče, přesto si však zachovaly svůj český ráz. Byly jednou z mála obcí na Ostravsku, kde se německý kapitál nezmocnil obecní správy a neměl volnou ruku. v provádění germanizační politiky (například roku 1900 z 7571 obyvatel je 2 026 Poláků, 348 Němců; roku 1921 z počtu 12 513 obyvatel je už jen 108 Poláků a 493 Němců).

Ves zaznamenala také velký stavební rozkvět. Těžiště stavebního rozvoje obce se přesunulo k říšské císařské silnici (dnes třída 28. října). Domy začaly růst podél staré polní cesty (ulice Přemyslovců) spojující původní náves s novým centrem při hlavní silnici. 1.května 1847 projel poprvé obcí vlak Severní dráhy Ferdinandovy, ale zastávka tu byla vybudována mnohem později. Místní dopravu zajišťovala tramvajová dráha, která ji spojovala s Moravskou Ostravou, pak i Novou vsí, Svinovem a Vítkovicemi.

Moravskoostravské kamenouhelné těžířstvo Marie-Anna začalo se stavbou hornických kolonií, postupně vznikaly kolonie U jámy Ignátovy, Dolní , Velká Horní (Martinovská).

Na přelomu 19. a 20. století žilo ve Lhotce už přes 8 000 obyvatel, ovšem komunální sféra velmi zaostávala za rychlým stavebním i demografickým rozvojem. Velké změny nastávají v roce 1899, kdy se obecním tajemníkem stává Jan Grmela, jehož cílem bylo zvelebit obec a povznést ji na město.

Nyní dochází ke změně názvu obce, přívlastek „Čertova“ se stejně už od 17. století přestává užívat a tehdy se obecní výbor usnesl na názvu Ostravská Lhotka. Dochází ke schválení češtiny jako jediné úřední a jednací řeči, obecního znaku a obecních barev. Ovšem vzápětí je název změněn na Mariánské Hory (dolům se říkalo „hory“, Mariánské – na počest Panny Marie), ve Vídni byl schválen a užívá se od 6.září 1901, v lednu 1902 byl obci udělen znak. 1. dubna 1907 císař František Josef I. podepsal žádost o povýšení na město.

Rozvoj Mariánských Hor

Ambice Jana Grmely byly určitě rozsáhlé, dále podporoval rozvoj města a usiloval o jeho povýšení na město.

Opět začal velký stavební rozvoj Mariánských Hor jako ryze českého města. Podle plánu vídenského urbanisty Camilla Sittého se centrum mělo rozkládat kolem nového kostela. Chrám Panny Marie Královny vzniká v letech 1905- 1908 a patří k jednomu z největších v olomoucké diecézi..Ulice se pojmenovávaly podle významných českých osobností (Přemyslovců, Václavská, Hynaisova, Mojmírovců aj.). Obec se snažila podporovat rozvoj českého školství, vzniká nová chlapecká a dívčí obecná i měšťanská škola, tři mateřské školy. Tím ovšem snahy o povznesení vzdělanosti nekončí, rozvíjí se i školy německé a polská. V roce 1905 byla založena Obchodní škola a jako první na Ostravsku v roce 1907 i škola hudební a varhanní.

Staví se radnice, nemocnice, hasičské skladiště, vodovod, kanalizace, fara, chudobinec, nový hřbitov, obecní spořitelna, chodníky, osvětlení, zkrátka vše,co bylo potřeba pro významně se rozrůstající obec.

Dále se rozvíjel průmysl, byly založeny dusíkárny, strojírenské továrny, cihelna, elektrárna. Těžířstvo Marie-Anna roku 1905 zavedlo do obce elektřinu.

V době na přelomu století se rozvíjel i bohatý spolkový život. V roce 1891 byl založen dělnický spolek Bratrství, o rok později český čtenářský spolek, pak sbor dobrovolných hasičů, hornicko – hutnických spolek Prokop. Od počátku 20. století je v Mariánských Horách založen spolek pro stavbu kostela, spolek vojenských vysloužilců Břetislav, tělocvičná jednota Sokol, dámský dobročinný spolek Božena. Dělnické hnutí reprezentoval Klub sociálních demokratů v Mariánských Horách a místní skupina Unie horníků rakouských.

Obecní tajemník Grmela předpokládal, že se budou Mariánské Hory rozvíjet mnohem více, než se pak nakonec uskutečnilo.Nenaplněný zůstal plán na přístav Dunajsko-oderského průplavu, který se začal realizovat roku 1904, to už ale pan Grmela nestál v čele vedení.

Koncem 1. světové války a se vznikem Československé republiky se změnily i poměry v Mariánských Horách. Městské zastupitelstvo rezignovalo a byla jmenována správní komise, jež město spravovala až do jeho sloučení s Moravskou Ostravou, Přívozem, Vítkovicemi, Zábřehem, Hrabůvkou a Novou Vsí k 1.1.1924.

V období tzv. první republiky se Mariánské Hory dále rozrůstaly o kolonii U Kostela, na přelomu 20. a 30. let vznikla vilová čtvrť Zátiší. Koncem 60. let pak vyrostla mariánskohorská část sídliště Fifejdy. Také se rozšiřuje zástavba Mariánského náměstí s úsekem ulice 28. října (telekomunikační ústředna ) a další stavby.

Ovšem zároveň dochází k devastaci severozápadního sektoru, kde se nacházela původní vesnice, a vznikala tu průmyslová a skladová zóna. V 90. letech 20. století byla zničena i Dolní kolonie a vyrostl zde supermarket.

Tolik alespoň stručně o historii Mariánských Hor , původně malé vsi, která si po staletí zachovala svůj český ráz, a díky pracovitosti a píli svých obyvatel se před 100 lety rozrostla tak, že ji císař povznesl mezi města. Přestože je od roku 1990 součástí Ostravy, spolu s Hulváky jedním z jejích 23 obvodů , uchovává si svůj ráz a osobitost.