Dobrý den, pane řediteli, můžete se našim čtenářům krátce představit?

Narodil jsem se v Ostravě, kde celý svůj život také bydlím a nehodlám na tom nic měnit. Vystudoval jsem Ostravskou univerzitu, magisterský obor Učitelství anglického jazyka a historie pro střední školy a druhý stupeň základní školy a bakalářský obor Andragogika. Prakticky celou svou profesní kariéru jsem spojil se základní školou v Mariánských Horách, nejprve jako učitel, později přibyla funkce metodika prevence a nyní jsem se přesunul do role ředitele školy.

Vrátit se po prázdninách do lavic není pro mnohé žáky vůbec jednoduché. Každé zpříjemnění školního prostředí je pak určitě vítáno. Co nového se během prázdnin podařilo přichystat?

Podařilo se realizovat řadu projektů a mnoho dalších připravujeme. Větší atrium postupně prochází přerodem v naučnou přírodovědnou zahradu, kterou budou moci děti a učitelé využívat jako venkovní učebnu. Plánujeme přestavbu menšího atria na zeměpisně-vlastivědný koutek. Finišuje kompletní výmalba prostor třetího pavilonu, ve kterém o prázdninách proběhla rekonstrukce centrální rozvodny a elektroinstalace. Chceme postupně vyměnit podlahy v jednotlivých třídách a na chodbách. Posledním významnějším projektem je rekonstrukce střechy nad prostorem jídelny a družiny, která bude ještě několik týdnů pokračovat.

Zahajujete svůj první školní rok v roli ředitele. Jak vnímáte současnou situaci ve škole? Co funguje dobře? Co byste chtěl zlepšit?

V tuto chvíli je situace ve škole stabilní. Pedagogický sbor se výrazněji neobměnil a za odcházející kolegy se podařilo nalézt kvalitní náhrady. Jsem rád, že jsme důstojně zahájili školní rok a přivítali prvňáčky, kteří zažili svůj velký den. Ve spolupráci s novými kolegyněmi ze sekretariátu se podařilo velmi rychle nastavit pravidla spolupráce a předávání informací. Právě zlepšení komunikace na všech rovinách považuji za svůj hlavní cíl. Myslím si, že škola může být úspěšná jedině tehdy, pokud všichni aktéři vzdělávání táhnou za jeden provaz a jdou za jediným cílem, kterým je šťastné dítě s dobrým základním vzděláním. Chci pokračovat v nastartovaných projektech a plánuji naši účast v dalších, abychom mohli školu dále zvelebovat. Plánů je samozřejmě mnoho, ale důležité je postupovat systematicky.

Co zásadního chystáte v tomto školním roce?

Nejsem příznivcem velkých a překotných revolucí. Změny musí být promyšlené. V prvé řadě se chci zaměřit na intenzivní komunikaci s pedagogy a zákonnými zástupci, rád bych zjistil jejich požadavky a zmapoval, s čím měli v předcházejících letech problém. Následně budeme přemýšlet nad tím, jak je změnit. Pokud jde o investice, tak ve spolupráci s vedením městského obvodu připravujeme rekonstrukci elektroinstalace v dalším z pavilonů. Hlavní prioritou na dobu letních prázdnin je potom kompletní rekonstrukce prostoru šaten a vestibulu v budově Gen. Janka, které nás podle mého názoru pálí nejvíce. Samozřejmě ale musí vše proběhnout za významné podpory zřizovatele, bez kterého jsou větší investice prakticky nemožné.

Řekněte mi, co je podle vás nejdůležitější, aby se ve škole líbilo dětem a jejich rodiče byli spokojeni?

Škola by měla být místem důvěrné, přátelské a otevřené atmosféry. Děti sem chodí získávat znalosti a dovednosti pro svůj další život, ale také zde tráví významnou část dne. Efektivní učení může probíhat pouze v bezpečném a respektujícím prostředí. A jsme to právě my – vedení školy, pedagogové i správní zaměstnanci –, kteří toto prostředí musí dětem zajistit. Rodiče totiž právem očekávají, že jejich dítě, které nám s důvěrou svěřují, bude u nás v bezpečí. Chtěl bych, aby se škola postupně zapojila do společenského života celého městského obvodu.

Čím jste chtěl být jako kluk a co pro vás znamená být pedagogem?

Právník, lékař, profesionální hráč počítačových her. Nakonec z toho vyšla učitelská dráha a jsem za to rád. Jedním z hlavních důvodů je právě ta možnost pozitivně ovlivnit prostředí okolo. Svou prací mohu pomoci formovat mladé generace, které si své místo v životě teprve hledají. Sledovat ten pokrok, kdy se malý človíček postupně stává mladým člověkem s vlastním názorem a pohledem na svět, je inspirující.

Jaké jsou podle vás dnešní děti? V čem jsou jiné, než byla generace jejich rodičů?

Každá generace je trochu jiná, ale v jádru jsme jako lidé stále stejní. Pro dnešní děti jsou moderní technologie přirozenou a nedílnou součástí života. Dřívější způsoby zábavy a učení jim někdy připadají málo interaktivní a atraktivní, proto je těžší udržet jejich pozornost. Jsou sebevědomější a nebojí se prosazovat vlastní názor, někdy jdou až za hranici toho, co je pro starší generace přípustné. Jejich potřeby bezpečí, uznání a přijetí jsou však již po staletí stále stejné, v tom se svět opravdu nemění.

Děkujeme za rozhovor.