Jak byste vysvětlila našim čtenářům disciplínu, které se věnujete?

Sportovní disciplína Spartan Race je pro mnohé známá podle heroických fotek zablácených lidí, avšak tato disciplína není téměř vůbec o blátě. Jedná se o běh většinou v přírodě, přes nějaký ten kopec a cestou absolvujete určitý počet širokého spektra překážek.

Jak se drobná dívka jako vy k takovému sportu dostane?

Svůj první překážkový závod jsem absolvovala po úspěšném složení státnic na popud mého kamaráda záchranáře Davida, který mi pomáhal s přípravou na státnice. Na startu jsem stála bez nějakého speciálního tréninku a měla jsem potřebu komentovat většinu překážek, co na mě čekaly na trati, nevím, jak se mi podařilo prolétnout cílem jako čtvrtá žena. Poté mě přepadly myšlenky – kdybych trošku více přitrénovala běh a posílila ruce a šla závodit, a ne se pouze zúčastnit, tak by to mohl být lepší výsledek… A tak se stalo a já tomuto zajímavému, pro mě komplexnímu odvětí pohybu propadla.

Můžete se pochlubit svým nejlepším výsledkem v této disciplíně?

Nevím, zda mohu páté místo z mistroství Evropy 2018 hodnotit jako svůj nejlepší výsledek, ale byl to pro mě první pořádně kopcovitý, dlouhý závod, ve kterém jsem si připadala jako v pohádce, protože se odehrával ve Francii v horské oblasti Morzine. Byla to nádhera! Snad se mi letos v létě podaří vrátit na start do této malebné oblasti.

Dalšími většími výsledky jsou určitě třetí místo na mistrovství Středního východu a Afriky 2019, 1. místo Španělské série 2019. Těší mě ale každé umístění na stupních vítězů, a obzvlášť mi udělá radost čistě proběhlý závod, bez trestů na překážkách, těch moc není. J

Můžete čtenářům vysvětlit, o jaké překážky se při závodu jedná?

Nejčastější trasy jsou SPRINT (5 km + 20 překážek), SUPER (10 km + 25 překážek), BEAST (21 km + 30 překážek). Narazíme zde na překážky silové (přenášení břemen, tahání břemene přes kladku), ručkovací (různé železné konstrukce složené z trubek, lana, gymnastických kruhů, malou lezeckou stěnu), balanční (slackline, kladina), hod oštěpem do terče, podlézací a přelézací stěny. Některé překážky jsou povinné, jiné za nezdolání jsou potrestány trestem – 30 burpess („angličáků“).

Máte už také zkušenost s mezinárodními závody, jsou v něčem jiné?

Zkušenosti s mezinárodními závody přišly samy, zvláště když jsem narazila na malou partu skvělých přátel a sportovců v jednom a začali jsme jezdit společně po světě. Díky nim jsem viděla tolik hezkých míst a zažila nespočet zážitků.

Jak se na závody připravujete? A máte nějaké rituály?

Příprava na závody je komplexní. Převažuje ale běžecká část, s blížícím se termínem závodů zařazuji i trénink na slacklinu a hod „oštěpem“. Můj ideální týden v číslech vypadá následovně: šestkrát běh (typ tréninku podle období a přípravy na konkrétní závod), pětkrát posilování, pětkrát jízda na koni. Doplňkově zařazuji i kolo a plavání.

Dá se začít s extrémním závoděním i v pozdějším věku?

Tak to každopádně! Nelekněte se názvu „extrémní překážkový běh“, já jej vnímám jako schopnost normálního člověka být soběstačný, podle mě by se měl každý umět unést (ručkovat), odnést těžší nákup (přenášení břemene) a mít zpevněný střed těla (balanc) a být chopen být alespoň dvě až tři hodiny v pohybu. Spartan Race je důkazem toho, že si ho zamiluje každá věková skupina, dokonce i handicapovaní. V neelitní kategorii si můžete dokonce i na vybraných překážkách pomáhat. Jen prosím... Nepřežeňte to s tréninkem, tělo si na zátěž musí zvykat postupně!

Trénujete i v Mariánských Horách a Hulvákách?

Mariánské Hory byly dlouho mým „tréninkovým hřištěm“, zvláště v dobách, kdy jsem začínala běhat. Dokonce moje první běžecké nadšení bylo kdysi dávno na základní škole Generála Janka, kdy jsme v rámci tělocviku běhali kolem Doliny. Nyní ale více upřednostňuji hory, ale musím říct, že Mariánské Hory a Hulváky jsou čím dál tím krásnějším městským obvodem. Téměř vždy při venčení psa se ráda zastavím na workoutovému hřišti na Dolině, kde si trošku zacvičím.

Zbývá vám čas i na nějaké koníčky?

Mým druhým velkým koníčkem je můj kůň. Věnujeme se parkúru. Dále je navždy moje srdce spojené s atletikou, je to pro mě nejpřesnější měřítko mé výkonosti. Doufám, že i letos mi bude ještě ctí reprezentovat extraligový klub SSK Vítkovice na závodech, konkrétně na trase 3000 metrů překážek. Ráda se zúčastňuji i jiných sportovních akcí, jako jsou třeba triatlon, canicross (závod se psem), a hrozně moc mě lákají i závody adventure race.

Jaké se věnujete profesi a proč jste si ji vybrala?

Od začátku roku pracuji jako zdravotnická záchranářka na obvazišti u Hradní stráže v Praze, musela jsem vstoupit do Armády České republiky, a i projít základním vojenským výcvikem. Předtím jsem pracovala tři roky na neurologické JIP ve Vítkovické nemocnici, byl tam úžasný pracovní kolektiv, chybí mi. Zdravotnictví jsem si vybrala ze dvou důvodů. Je hezké pomáhat lidem a práci můžete najít všude ve světě.

A vracíte se z cest a práce ještě k nám do obvodu?

Říká se – doma je doma, pro mě je doma v Mariánských Horách, jediných ostravských „horách“. V Praze jsem jen na návštěvě.

Závěrem bych chtěla srdečně poděkovat městskému obvodu Mariánské Hory a Hulváky za podporu. Děkuji mnohokrát.

Děkujeme za rozhovor

Adéla Voráčková

Letos se již třetím rokem aktivně účastní závodů v elitní kategorii po celém světě (USA, Omán, Spojené arabské emiráty, Francie, Maďarsko, Itálie, Řecko, Francie, Španělsko, Slovensko), kde na národních i evropských závodech dosahuje často pódiových umístění.

Největší úspěchy z roku 2019:

3. místo     Spartan Middle East and Africa Championship (UAE)

1. místo     Spartan, Španělská série (Mallorca, Madrid, Andorra)

6. místo     Spartan Trifecta World Championship (Sparta, Řecko)

1. místo     ocenění za nejlepší ženu v ČR za rok 2019

z roku 2018:

5. místo     Spartan European Championship (Morzine, Francie)

19. místo   Spartan World Championship (jezero Tahoe, USA)

4. místo     Spartan Trifecta World Championship (Sparta, Řecko)

3. místo     Spartan, CEU (střední Evropa) série