Tato písemná zpráva pochází z roku 1367 a patří k mladším záznamům, které dokládají nejstarší zmínky o jednotlivých částech Ostravy. Můžeme však soudit, že území dnešního městského obvodu bylo vybráno pro založení vsi již někdy na přelomu 13. a 14. století. 

První zmínka

V roce 1367 držel Čertovu Lhotu Hersch, leník olomouckého biskupství, který byl obžalován paní Nedaškou u olomouckého biskupského lenního soudu pro dluh ve výši jednoho sta hřiven grošů. Německé pojmenování Teufflsdrof nás může vést k myšlence, zdali ves vznikla při tzv. německé kolonizaci, která se odrazila v jejím názvu. Už ve 2. polovině 13. století se na území Ostravy objevilo několik německých názvů vsí, které však postupně vymizely. Takovým příkladem je i Heinrichsdorf, ves poprvé zmíněná roku 1288. Už v roce 1376 byla poprvé nazvána českým pojmenováním Zábřeh, a toto označení se udrželo do současnosti navzdory faktu, že v době 17. a 18. století byly opětovně v katastrálních mapách a podkladech užívány německé či poněmčené názvy obcí.

Můžeme připustit, že na zakládání nových sídel či přeměřování původních osad se podíleli němečtí kolonizátoři. Vysvětlovalo by to německé názvy sídel, ale zdejší slovanské obyvatelstvo pravděpodobně užívalo původní či počeštěné a pro ně srozumitelnější názvy.

Čertova Lhota

Zajímavé je, že v roce 1367 jsou dnešní Mariánské Hory nazývány německým Teufflsdorf, ale již v roce 1380 je připomínán Petrus Smylonis de Czrtowalhota, tedy Petr Smil z Čertovy Lhoty. Pojmenování Lhota nasvědčuje založení vsi právě na přelomu 13. a 14. století, neboť nově vzniklé osady v té době byly založeny zpravidla na lesní půdě, a proto dostávaly na jisté období (lhůtu) osvobození od feudálních povinností. Čertova Lhota byla chráněna z jižní strany vysokým břehem řeky Odry a nejstarší usedlosti vznikly podél dnešní Novoveské ulice.

Čertova Lhota se objevuje v pramenech ještě v letech 1466 a 1517. Poté je nazývána již jen jako Lhota nebo Lhotka až do přelomu 18. a 19. století, kdy čteme v zápisech německý ekvivalent ve tvaru Ellgoth či Teufels-Ellgoth. Ještě v roce 1516 je ve Lhotce uváděno pouhých sedm usedlostí. Je sice možné, že někdo zapisoval svůj přídomek po tak malé vesničce, jakou Čertova Lhota musela být – přece jen každý urozený člověk musel mít odněkud svůj původ. Výnos činže z tak malé vesničky ale musel být mizerný i na sebeskromnější živobytí urozené osoby. Nabízí se tak otázka, zdali informace německých historiografů z konce 19. století týkající se vesničky Teufflsdorf jsou pravdivé. Můžeme připustit možnost, že Teufflsdorf ležel někde jinde a že dnešní Mariánské Hory byly od počátku uváděny jako Lhota? Sotva na tuto otázku nalezneme odpověď. Je také možné, že pánové z Čertovy Lhoty vlastnili více vsí, pak se však naskýtá otázka: Proč by svůj původ hájili nejchudší osadou?

Jak to bylo s čertem?

A kde se vzal přívlastek Čertova Lhota? Zde můžeme jen fabulovat, třeba tak, že jeden z prvních držitelů Lhoty byl podobný čertu. Anebo první obyvatele Lhoty děsil lužní les, který osadu odděloval od řeky Odry – snad v něm strašilo?

Petr Lexa Přendík