Jak dlouho se věnujete komunální politice a co vás k tomu vedlo?

Já se politice vlastně věnovat nechtěl. Podnikal jsem, soustředil se na práci a své zájmy a koníčky. Jen s postupujícím věkem jsem došel k závěru, že půl století je v životě určitý milník, kdy bych měl začít více přemýšlet také o místě, kde žiji, a zkusit v rámci svých schopností pomoci nejen jemu, ale i lidem, kteří zde bydlí a neměli třeba v životě tolik možností. A jelikož žiji v Mariánských Horách, logicky jsem se začal rozhlížet, jak se zapojit do veřejného života právě tady.

Proč zrovna hnutí Ostravak?

Vlastně to byla jen souhra náhod. Svého času jsem se seznámil s partou lidí, se kterými jsem si velice porozuměl, začali jsme spolupracovat, a až později jsem zjistil, že spadají pod jednu stranu. Pak už šlo všechno vlastně samo.

Jak se vám pracuje v poměrně mladé koalici?

Jsem rád, že současná rada městského obvodu je složená ze skutečných odborníků na své gesce. Již teď je vidět, jak koalice naplno a pečlivě pracuje a snaží se vyřešit nejednu problematiku. Mám tady například výborného kolegu, Ing. Čmiela, který je specialista přes odvětrané fasády a termovize, což je téma, kterým se v rámci oprav bytového fondu intenzivně zabýváme. Můžeme tak každý ze své pozice dojít následně k závěrům a konzultovat jednotlivá řešení. Co je však po mě zásadní problém, je úsilí opozice nesouhlasit takřka s ničím, s čím koalice přijde. Dehonestovat koalici je v předvolebním boji běžnou, byť neseriózní praxí, to nelze nikomu vyčítat. Ale volbami by měly tyto bojůvky skončit a měli bychom všichni začít společně pracovat.
 
Jaký byl pro vás přerod z podnikatelské sféry do zaměstnaneckého poměru?

Je to opravdu úplně jiný svět a je pro mě obtížné – a ani nechci – obě prostředí srovnávat. Jsem však přesvědčený, že když někdo dokázal postavit firmu, musel projevit dostatečnou míru zkušeností, vytrvalosti a pracovitosti. A pak je schopen svoje vlastnosti a zkušenosti využít i ve prospěch obvodu a lidí.

Je něco, co jste musel hned po nástupu do funkce urgentně řešit?

V mé každodenní činnosti se vyskytují záležitosti, které takřka vždy vyžadují naléhavé, pružné, a přitom odpovědné řešení. Jedná se například o podněty občanů týkající se údržby komunikací a jejich průjezdnosti, sousedských vztahů či připomínek ke stavu bytů nebo k práci stavebních firem. 
 
Obracejí se přímo na vás občané? A co nejvíce potřebují?

Je to od začátku hlavně každodenní práce s lidmi. Nejčastěji si občané chodí stěžovat na stav bytů a sousedské vztahy, není ale reálné uspokojit všechny. Někdy jsou tato jednání velice složitá, protože ne vždy je vše zcela jednoznačné. Jsem stavař, a umím tedy stav bytů odborně posoudit, a může se tak stát, že se stížnost obrátí proti stěžovateli samotnému. Je například neuvěřitelné, kolik lidí doma vůbec nevětrá, a pak se diví plísním, které se v bytech objeví. Lidé v dobré víře, že šetří, například odjedou na víkend a vypnou zcela topení. Jenže v důsledku toho, že jej nenechali alespoň temperovat, začíná v bytech rašit plísňové podhoubí. Další samostatnou kapitolou jsou mezilidské vztahy.

Takže si za to mohou nájemníci sami?

To netvrdím, příčin může být spousta, mohou to být i konstrukční vady. Také historicky byly domy v jiných třídách než v současnosti. Těžko může cihlový dům s třiceticentimetrovou silnou zdí obstát v dnešních normách. Proto se starší domy také zateplují. Mnoho lidí si ale myslí, že když má zateplenou fasádu, není už nutné topit. Byt je však nutné temperovat, a hlavně pravidelně větrat. A tím odejde ten teplý vzduch s tím vším, co vydýcháte, co se odpaří z pračky, z vaření, ze sušeného prádla... To všechno jde rychle ven, a pokud jsou stěny nakumulované, teplo se tam dál drží. Tím lze spoustě zmiňovaných problémů předejít.

Máte nějakou vizi toho, co byste během svého funkčního období rád prosadil?

Byl bych samozřejmě rád, kdyby se nám podařilo opravit bytový fond, tak aby tady lidé opravdu žili rádi, abychom se dostali i ekologicky na vyšší úroveň, například rušením takzvaných gamat. Nejde však všechno hned.

Které jsou podle vás největší problémy ve vaší gesci?

Největší problém je získat dostatek financí na opravy bytového fondu a jeho samotný stav, který se sice postupně zlepšuje, ale tempo zlepšení je právě závislé na objemu peněz, který je k dispozici. Letos jsme proto poprvé po šesti letech byli nuceni přistoupit ke zvýšení nájmů. Ceny se přirozeně zvedají ve všech oblastech a reagovat na to pochopitelně musíme. Navíc je třeba si uvědomit, že obvyklé nájemné se aktuálně pohybuje výrazně nad hranicí 100 korun za metr čtvereční. Stále jsme tak výrazně pod tržní hodnotou. Vybrané nájemné se vrací zpět do bytů formou oprav. Hospodaříme s bytovým fondem o 1939 bytových jednotkách. Ročně se jich v průměru 100 vrátí z různých důvodů do správy městského obvodu. Ve chvíli, kdy nám byt nájemník vrátí, můžeme se teprve pustit do nutných oprav, které jsou financovány právě z vybraného nájemného. Opravené byty jsou většinou obsazeny takřka obratem. To je další problém – obecních bytů je málo a nikdy můžeme uspokojit všechny, a vlastně stejný problém je i s parkováním.

Jak trávíte volný čas? A máte vůbec nějaký?

Jezdím na kole, to je po operaci jediný pohyb, který si po zdravotních problémech mohu dovolit, a hlavně víkend respektuji a snažím se jej oddělit od běžného pracovního týdne. Snažím se nebrat telefony a opravdu relaxovat. Výjimku bych udělal v případě povodní, jsem totiž členem povodňové komise. (úsměv)

Je něco, co byste si přál lidem z našeho obvodu sdělit?

Za sebe se budu snažit, aby všechny kroky, které při práci na radnici udělám, byly vůči občanům maximálně a vstřícné. A o totéž bych chtěl požádat i já je. Nejsme k řešení jejich problémů lhostejní. Je třeba si však uvědomit, že lidé mají tendenci nahlížet vše jen ze svého úhlu pohledu, a ten může být zcela odlišný od optiky jejich souseda. Navíc za každým z nich stojí nějaký příběh, který je pro ně důležitý k dosažení svého cíle. Budu rád, když mi svůj záměr řeknou rovnou, pro obě strany pak bude jednodušší se dobrat výsledku.