Povýšení českých Mariánských Hor mělo vést k vlasteneckému posílení, neboť města Moravská Ostrava, Přívoz a budoucí město Vítkovice byla ovládána německou stranou. Tajemník Jan Grmela, původně vykonávající funkci tajemníka v Přívoze, si toho byl dobře vědom, a proto podnikal různá jednání a kroky k tomu, aby Mariánské Hory vytvořily důstojnou českou protiváhu zmíněných měst, avšak jeho úplná vize nebyla naplněna. První návrh na povýšení obce Mariánské Hory na město přednesl Grmela 1. února roku 1902, necelé dva roky poté, co přišel do obce, a rok od jejího přejmenování. Kolika lidem se v historii podařilo přejmenovat obec? Patrně bychom jich mnoho nenašli. Grmela také v roce 1902 počítal s tím, že by se Mariánské Hory mohly spojit i se sousedními obcemi, kde převažovalo české obyvatelstvo. Takovými obcemi byly Nová Ves a Zábřeh nad Odrou s novou osadou zvanou Hulváky. Brzy byl ale tento plán zavržen.

Stavební vývoj Mariánských Hor, rozvoj zdejšího školství i posílení a rozvoj úřadů vedly přirozeně k povýšení obce na město. Výstavba veřejných budov pokročila v prvních letech 20. století natolik, že se obecní představenstvo 20. května 1904 usneslo požádat císaře o povýšení obce. Mariánské Hory k němu měly dobré předpoklady: při sčítání lidu provedeném v roce 1900 se zjistilo, že jsou 23. nejlidnatější obcí na Moravě, a počtem obyvatel tak převyšují celou řadu moravských měst, jako např. Mikulov, Vyškov či Místek. Grmelova žádost o povýšení Mariánských Hor na město byla odeslána císaři Františku Josefovi I. až 5. října 1906. Součástí dokumentů bylo také reprezentativní fotografické album „Pohledy Mariánských Hor na Moravě, příloha žádosti na jeho Veličenstvo za povýšení na město, podobizněno z jara 1902“ se záběry významných budov a ulic, a také polohopisný plán zástavby nové části obce.

Dnem 1. dubna 1907 se obec dočkala statutu města a 21. dubna téhož roku byl v Mariánských Horách proveden slavnostní akt povýšení. Sám Grmela se již v únoru téhož roku vzdal funkce obecního tajemníka, neboť byl nařčen z korupce, a kvůli sporům neuspěl ani ve volbách do Moravského zemského sněmu. Po demisi emigroval ke své dceři do Francie a v roce 1932 zemřel v Paříži. Grmelův význam v dějinách Mariánských Hor ocenil až čas. Pro rozvoj českého národního života vykonal během sedmi let tolik práce, která v jiných obcích a městech trvala i několik desítek let. Jan Grmela se podle vlastních slov považoval za „apoštola české věci na Ostravsku“ a práci, kterou vykonával, považoval za poslání svěřené mu Bohem. Jeho zásluhy dodnes připomíná ulice Grmelova v Mariánských Horách a Hulvákách.

Mariánské Hory si titulu města neužily příliš dlouho. V roce 1924 se staly součástí nově uskupeného města s označením Velká Ostrava, jež vzniklo sloučením doposud samostatných sedmi měst a obcí v klínu severovýchodního výběžku Moravy vymezeném řekami Odrou a Ostravicí. Již téměř století jsou tak Mariánské Hory jednou ze čtvrtí třetího největšího města ČR.

Petr Lexa Přendík