Záměrem obvodu bylo v součinnosti se statutárním městem Ostravou aktuální zastaralé bydlení v bývalé hornické osadě postupně utlumit, aby se území mohlo stát strategickou rezervou pro budoucí rozvoj města. Přeměna bytů v původních finských domcích, do kterých se řadu let příliš neinvestovalo, na standardní moderní bydlení by totiž finančně byla i s ohledem na nevyhovující infrastrukturu v dané lokalitě extrémně vysoká a nehospodárná. Mariánské Hory a Hulváky v posledních letech investují desítky milionů korun do obnovy bytového a domovního fondu v jiných částech obvodu, kde se koncentruje vyšší počet obyvatel a obvod zde může omezenou výši finančních prostředků, kterou má k dispozici, využít efektivněji.

Radnice obvodu Mariánské Hory a Hulváky dlouhodobě upozorňuje, že původní hornické domky byly postaveny jako dočasné ubytování. Jejich technický stav se v čase nezlepšil — řada z nich tak je na hranici životnosti, energeticky náročná a neodpovídá dnešním standardům bydlení.

„Nyní se jedná o pět domků. Jsou prázdné a městský obvod nemá záměr je dál obsazovat. Snášíme je proto, aby v lokalitě nechátraly, nestaly se nebezpečnými pro ostatní a aby se do nich nenastěhovali nezvaní nájemníci, jak tomu bylo dříve v případě jiných opuštěných domů. V zimním období by v takovém případě hrozilo riziko požáru a nechceme ohrozit další obyvatele osady,“ říká starosta obvodu Patrik Hujdus.

K eskalaci došlo po výzvě na sociálních sítích

„O tom, že budou prázdné domy sneseny, se ví minimálně půl roku. Na pracovní skupině města Ostravy, která proběhla přibližně před měsícem, byli o probíhajícím výběrovém řízení na zhotovitele informováni i zástupci osady. A než práce začaly, pověření pracovníci firmy informovali nejbližší sousedy. Neodpovídá tedy pravdě, že šlo o rychlou a nečekanou akci, která by měla někoho ohrozit,“ uvedl starosta.

Přestože demolice byly obyvatelům dlouhodobě oznamovány, na sociálních sítích se objevily neúplné či zkreslené informace. Situace na místě se nicméně vyhrotila ve chvíli, kdy několik jednotlivců z Bedřišky svolalo aktivisty i novináře. Do lokality následně přijely skupiny lidí z celé republiky, které bez přesné znalosti místních poměrů obsadily střechu jednoho z označených domů.

„Každý má právo vyjádřit svůj názor. Vylézt někomu na střechu a vniknout do uzavřeného objektu je však forma protestu, se kterou se ztotožnit neumím,“ říká starosta.
„Policie byla na místě. Informovali jsme ji, že z našeho pohledu není nutné nijak zasahovat, pokud nehrozí nebezpečí úrazu. Domek není vysoký, ale v noci byl mráz a nechceme, aby někdo uklouzl a zranil sebe nebo ostatní.“

Starosta zároveň potvrdil, že městský obvod nechce situaci eskalovat a žádná mimořádná opatření nyní nepožaduje.

Nikdo nebyl vystěhován na ulici

Radnice opakovaně zdůrazňuje, že demolice se týkají pouze domků, které jejich bývalí obyvatelé opustili dobrovolně poté, co přijali nabídku jiného obecního bytu v obvodu a kteří dnes se svým novým bydlením vesměs vyjadřují spokojenost.

„Lidé, kteří z Bedřišky odešli, dnes bydlí lépe - v bytech, které mají lepší technický stav, teplou vodu, centrální vytápění a nejsou vlhké,“ vysvětluje starosta.
„Všechny nájemníky jsme informovali s dostatečným předstihem, aby se na změnu mohli připravit. Kdo chtěl, ten obecní byt dostal. Z rodin, kterým letos v září skončila smlouva, nabídku všechny využily. Kromě dvou, které nyní na Bedřišce bydlí protiprávně. Upozornili jsme je na to a čekáme do konce listopadu. Pak budeme nuceni přistoupit k právním krokům.“

Zbývající obyvatelé Bedřišky mají nadále platné smlouvy a další větší skupina nájemních smluv končí až v roce 2029. Nekoná se tedy žádná hromadná demolice ani plošný odsun obyvatel, jak někteří aktivisté mylně uvádějí.

Proč není možné domky opravovat

Stará část Bedřišky by si vyžádala rozsáhlé investice - nové rozvody elektřiny, kanalizaci, plynofikaci, zateplení a zásadní stavební opravy.

„O Bedřišce se vedou debaty několik let a my dlouhodobě říkáme, že pečovat o domy na hraně životnosti je nehospodárné. Standard bydlení bychom chtěli mít vyšší a finanční náročnost oprav je velká.  Rekonstrukce jednoho domku by mohla stát až dva miliony. Za takovou částku opravíme výtah v panelovém domě, kde žije více obyvatel než na celé Bedřišce. Musíme přihlížet k celkovým možnostem obvodu i k tomu, že infrastruktura v lokalitě je zastaralá – chybí plyn, kanalizace je původní a elektroinstalace vyžaduje rekonstrukci,“ uvádí starosta.
„Máme téměř dvanáct tisíc obyvatel a nemůžeme upřednostnit zájmy padesáti lidí před ostatními. Pečovat o domy na hraně životnosti by bylo nehospodárné.“

Aktivisté odradili investora i běžné návštěvníky

Radnice zároveň připomíná, že ne všichni obyvatelé Bedřišky aktivistické dění vítají.

„Pravidelně se scházíme s těmi obyvateli Bedřišky, kteří mají zájem s námi komunikovat. V pátek jsem navštívil některé rodiny a bavili jsme se i o tom, co se v těchto dnech v osadě děje. Ne všichni to vnímají stejně. Mnozí si stěžují na to, že aktivisté přivádějí do lokality davy cizích lidí, kteří se na ně chodí dívat jako do skanzenu, a jim je to nepříjemné. Nemají zájem být pro celou republiku veřejnou atrakcí a chtěli by žít v klidu, alespoň po tu dobu, kdy to bude možné,“ říká starosta.

Kvůli napjaté atmosféře například odstoupil investor, který chtěl v Kordově ulici zrekonstruovat objekt pro mezinárodní komunitní centrum.

Co bude dál?

V tuto chvíli není připraven žádný konkrétní rozvojový projekt. Podle starosty ani nestojí za dveřmi žádný developer, který by měl zájem budovat zde bydlení pro bohaté, jak často někteří spekulují. Naopak, městský obvod osadu nemá zájem prodávat a lokalitu chce zachovat jako strategickou rezervu pro budoucí využití podle potřeb města.

„V minulosti se objevily projekty, ale ukázaly se jako příliš drahé. Nyní je situace příliš vypjatá na jakékoliv plánování. Až se situace uklidní a lidé se postupně odstěhují, Bedřiška může být využita podle aktuální potřeby,“ uzavírá starosta.

Komentáře na sociálních sítích

„Nedojímejte se falešným sentimentem. Na dole Bedřich, kde docházelo k neustálým výronům oxidu uhličitého a průvalům vody, se uhlí nikdy netěžilo a definitivně zasypán byl v roce 1971, takže žádní místní horníci tady nikdy nežili. Finské domky, jejichž vlastníkem je městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, byly postaveny v padesátých letech minulého století jako dočasné bydlení na cca 30 let – dnes jsou v poločase rozpadu a jejich oprava nemá sebemenší opodstatnění. Všem obyvatelům kolonie Bedřiška byly nabídnuty náhradní nájemní byty. Aktivisté na střechách v palestinských šátcích jsou akorát k smíchu – nehrajte si na Gazu…“

PV

„Tady přece nejde o žádný boj za svobodu a demokracii. Domky jsou na hranici životnosti a město by do jejich údržby muselo investovat zbytečně vysoké prostředky potřebné jinde. Pokud nájemníkům zajistí odpovídající, slušné bydlení v městských bytech, není co řešit. Zvláště pak nemá smysl, aby na střechy domků lezli „bojovníci za práva“, kteří tam nebydlí, překážejí a pojímají celou akci jako happening.“

IF